| Stříbrná nit | 27.9.2009 |
Tato celoroční neformální soutěž
libovolných kolektivů s kladným vztahem k přírodě probíhá již od března 1992
a má velmi prostá pravidla:
- každý měsíc jsou v Juvech
(v písemné i internetové podobě) vyhlášeny 3 náměty (jeden převážně přírodovědný,
druhý spíše z oblasti péče o životní prostředí a třetí většinou rukodělný)
- libovolné kolektivy (t.j. bez ohledu na příslušnost k nějakému
občanskému sdružení, školní třídy,... ale i jen party kamarádů)
mají možnost za dva měsíce (přesněji: do vyhlášeného termínu) poslat své výsledky
do CDM, kde se schází odborníci k anonymnímu hodnocení
- v nejbližších Juvech je pak stručné vyhodnocení došlých
řešení (včetně ukázek zajímavých výsledků) doplněné o tabulku získaných bodů
- ano, pro zvýšení zajímavosti se výsledky bodují (0 až 10
bodů) a nejlepší kolektiv (tedy ten, který od září do srpna získá nejvíce bodíků)
získá "Stříbrnou nit"
- samozřejmě, i ostatní dostanou pamětní list + výsledkovou
tabulku (+ malou pozornost)
Ještě se sluší k této "soutěži" napsat pár poznámek:
- každý vedoucí po několika letech hledá inspiraci - co si
budeme namlouvat, vymýšlet každý měsíc programové novinky je šichta, a tak nabízíme
Stříbrnou nit
- mnoho kolektivů náměty Stříbrné nitě využívá (a výsledky
nám neposílá, asi se bojí srovnání s jinými), další mají v niti základ mezidružinové
soutěže,... fantazii vedoucích se zkrátka meze nekladou
- Stříbrná nit je také zajímavá tím, že nám libovolný účastník
může poslat svůj námět k využití (i v tomto je akce otevřená)
- jednou za rok vychází Sborník, kde jsou nejen texty zadání,
ale i ukázky řešení. Navíc jsou zde také otázky z "Testíčku" (prostá
otázka z Juvů testující znalosti o přírodě).
Náměty ve školním roce 2008/2009
|
1
|
Vnější stránkou
fantastického světa mnohými opovrhovaných (a jinými zase obávaných) pavouků
je úžasné umělecké dílo: pavučina. Ani moderní technika se všemi těmi
vědeckými týmy ještě nedokázala vytvořit srovnatelný materiál, mnoho
knih bylo sepsáno na téma „teorie pavoučí sítě”, celé generace umělců
se pavučinami nechávají inspirovat,... příroda (a tím i zpravidla nenápadní
pavoučci) však stále vítězí. |
|
2
|
Možná jste se do té situace ještě nedostali,
ale určitě to čeká každého. Nebezpečný odpad se v našich domovech, školách
i klubovnách pomalu hromadí a tak stejně jednou přijde doba, kdy budete
řešit tu známou nerudovskou otázku. Zákon přesně definuje druhy nebezpečného
odpadu, způsob likvidace, ale i povinnost občanům a institucím jej odevzdávat
pověřeným sběrnám. A co vy, jak je to právě u vás s odběrem nebezpečného odpadu, je tato problematika ve vašem působišti uspokojivě vyřešena? Nezbývá než provést praktický pokus: nalezněte ve svých domovech nebo prostorách nejobjemnější nebezpečný odpad a legálně (tedy v souladu se zákonem) jej zlikvidujte. |
|
3
|
Jsou země, kde pouštění draků patří k národní
tradici. V našich zemích není tato zvyklost sice tak silná, ale přeci jenom
mnoho kolektivů, ale i rodičů s dětmi na podzim zkoušejí svoji dovednost.
Z vlastní zkušenosti vím, že dostat tu létací potvoru do vzduchu a dlouhodobě
ji tam udržet vyžaduje nejen mnoho trpělivosti, zručnosti,... ale i příznivé
povětrnostní podmínky. Abychom se vyvarovali zbytečných zklamání, navrhuji
pečlivou přípravu předem. Jedním z předpokladů úspěchu je stálý a dostatečný vítr. Proto bude vaším cílem sestrojit funkční zařízení ke zjištění rychlosti větru (popř. tlaku větru), kterým bude možno již předem odhadnout, zda je vůbec nějaká naděje. Profesionální anemometr patrně sestrojí málokdo, ale v nejhorším lze i s obyčejným listem papíru požadovanou veličinu přibližně stanovit (jde jen o to, vymyslet „jak“) a dokonce ocejchovat třeba v Beaufortově stupnici. |
|
4
|
Jistě ten typický podzimní obrázek také znáte - nad čerstvě
zoranými lány letí hejna ptáků někam do daleka, nejspíše do teplejších
krajin kdesi na jihu. Ponechme fantazii malířům, vy jistě víte o letových
formacích různých druhů ptáků trochu více a tak vám určitě nic nebrání
při terénní pochůzce přírodou důkladně sledovat letová uskupení. Pravda, někdy to budou formace typu „hejno“, ale i ty leccos vypovídají o jejích účastnících. Vaším cílem bude v přírodě vypozorovat různé skupiny, formace, letové útvary,... ptáků a pokusit se určit, o jaké druhy opeřenců šlo a kolik ptáků najednou přibližně letělo. A ti úplně nejpohotovější se mohou pokusit tyto letky vyfotit (což už vůbec nebude jednoduché). |
|
5
|
V každé příručce nebo učebnici ekologie
je velká kapitola věnována spotřebě čisté vody v domácnostech i při činnostech,
na které je pitné vody vlastně škoda. Zpravidla se tam porovnává spotřeba
vody při koupání ve vaně a při sprchování, někdy je též uvedena spotřeba
při mytí rukou, zalévání květin,... To je tedy teorie, je to však opravdu
tak? Navrhujeme vám prakticky ověřit spotřebu vody ve vašich domácnostech při různých „běžných“ činnostech. Výběr těchto činností necháváme na vás (každá domácnost má jiné zvyklosti, že), výmluvičky o nemožnosti přesného měření však nebereme - jednak je citlivost vodoměrů dostatečná (jedna tisícina m3) a pak se stačí jen zamyslet nad různými způsoby měření. A pokud porovnáte zjištěné údaje s těmi, co se udávají v knihách, možná dospějete k zajímavým závěrům. |
|
6
|
Základní pomůckou zejména
ve středověku velmi rozšířené společenské hry vrhcáby jsou obyčejné kostky,
takové jako třeba z Člověče, nezlob se. Pravé vrhcáby (které k úspěchu
vyžadují nejen trocha štěstí, ale především zkušenosti a logické myšlení)
zná v dnešní době opravdu již málokdo a ještě méně lidí je umí i hrát...
Nic vám však nebrání si vyrobit alespoň ony základní pomůcky - tedy klasické
šestistěnné hrací kostky s vyznačenými hodnotami od 1 do 6. |
|
7
|
Tak už máme pomalu zimu na krku a
to u nás poznáme jednoduše: obracejí se na nás lidé s problémem „Našli
jsme malého ježečka, co s ním máme dělat?” V příručkách je toho sice popsáno
spousta, ale často chybí právě ty úplně nejzákladnější, prvotní informace
o řešení situací, které zpravidla rozhodnou o osudu malých tvorů. Takže se raději připravme předem a pokusme si promyslet tyto modelové případy: A. uprostřed schůzky přijde do vaší klubovny (třídy,...) babka s šesti malými ježčaty v tašce a že prý co s nimi, B. večer u vás zazvoní soused, že se za barákem už dva dny motá několik malých ježečků a že když jste u těch ochránců přírody, tak s tím něco dělejte, protože on tam chce ráno vypustit své tři vlčáky. Opravdu zapeklité. Věříme však, že nejste z těch, co prohlásí „to mne nezajímá, jděte si s tím na úřad” a s přehledem a i ohledem k přírodě vše zajistíte. Nám pak napište, jak právě vy budete popsané situace ve vašem kolektivu řešit. A pokud si myslíte, že si ježky vezmete domů, promyslete si to - jednak to není tak prosté a pak se třeba také zeptejte rodičů. |
|
8
|
Automobilů neustále přibývá a s tím
nám všem rostou i problémy. Třeba jenom zvyšující se množství aut (ale
i traktorů, autobusů,...) projíždějících každým městem, každou vesnicí
rozhodně nikomu nepřidá radosti - jenom toho hluku, prachu, výfukových
plynů,... a přejetých psů, lidí,.... Okolo velkých měst se honem budují
obchvaty a pokud žijete ve sladkém pocitu, že se vás to netýká, tak se
nemylte, civilizace se valí dál a zjevně na každého jednou dojde. Vybudovat však silniční obchvat okolo jakéhokoliv lidského sídliště vůbec není jednoduché, i to sebou přináší řadu problémů a střetů, jenom představební příprava mnohdy zabere několik let. Ostatně, nic nám nebrání zamyslet se nad touto situací již předem. Náš námět je tedy jednoduchý: pokuste se navrhnout řešení „dopravní situace” ve vašem působišti, a to za předpokladu, že u vás silniční doprava za 3 roky vzroste na dvojnásobek. Budete to řešit obchvatem, tunelem, průtahem, pomocí jednosměrek,...? Budou se obyvatelé k záměru nějak vyjadřovat? Zkusíte vytipovat zabrané pozemky (nebudou se majitelé bránit?), stavbou zničené přírodní partie (není vám to líto?), finanční náklady (opravdu to bude levné?) a všechny ostatní souvislosti, které zpravidla nejsou na první pohled vidět? To vše záleží jen na vás. Vaším úkolem je „u vás” řešit problém. |
|
9
|
Čtenáři Harryho Pottera i příznivci
televizních seriálů vědí, že bez perfektně vymyšleného příběhu diváci ztratí
zájem, zívají nudou a posléze vrcholný umělecký zážitek oželí. Ano, napsat
strhující a přitom reálný scénář přímo ze života je opravdu velký kumšt
- přesto jsem však přesvědčen, že se právě ve vašich řadách může klidně
může skrývat budoucí Mistr. Pokud je onen strhující příběh navíc motivován dějem z přírody (nebo její ochrany či péče o životní prostředí), tak je to jedinečný výkon, po kterém určitě hrábne Česká televize i nějaký renomovaný filmař. A zajímavý honorář bude jistě milým přilepšením do vaší oddílové pokladničky... Vaším úkolem je tedy nejen vymyslet zajímavý scénář, ale i nafotit (nakreslit či jinak ztvárnit) celý příběh tak, aby ohromil zástupce filmových studií i hodnotitele. Nebojte se náročnosti, vánoční besídka se blíží,... vy to určitě zvládnete! |
|
10
|
Potkal jsem dávného kamaráda s rybářským
nádobíčkem a tak jsem se hned poptal po jeho úlovcích. I nastalo převeliké
roztahování rukou, popisování nejúspěšnější třpytky, předvádění správného
postoje při nahazování,... jistě si to umíte představit. Ve svém dlouhém
proslovu se mi také pochlubil, že ulovil 11 letého kapra. Na můj dotaz,
jak vlastně zjistil stáří, mi s údivem odpověděl, že přeci podle šupin,
které prý mají podobné „letorosty” jako strom. A hned tu máme dnešní námět. Zjistit stáří vašeho vánočního kapra jistě nebude problém, zkuste však provést širší průzkum stáří různých druhů ryb, které se o vánocích v tuzemsku konzumují. Oproti přírodě bude jejich stáří patrně odlišné, a nás tedy bude zajímat i údaj, kolika let by se zmíněné ryby mohly dožít v přirozených podmínkách. |
|
11
|
Nejen v zahraničí, ale i v naší
domovině jsou občas vidět domy celé obrostlé popínavými rostlinami (většinou
dřevinami),
které působí velmi esteticky. Zda však mají i jiné funkce se názory různí
- někteří je vychvalují, jiní však poukazují na nebezpečí a jak je vidí,
tak je znechuceně likvidují. Zejména v zimních měsících, kdy většina
listnáčů obnažuje své větvoví jsou však popínavé dřeviny nepřehlédnutelné
a tak
je zde čas podívat se těmto zajímavým rostlinám na zoubek a to nejen
z přírodovědného, ale i stavebně-architektonického pohledu. |
|
12
|
Možná jste i vy na internetu viděli amatérská
videa na téma „aspirin vhozený do láhve s Coca-colou“ či zaslechli ty
prapodivné zkazky o tom, jak „kamarádovi mého bratra spadla koruna
do skleničky s Kofolou a do rána se rozpustila“ či zaručené návody „na
čištění fleků je nejlepší Pepsi-cola“. Člověk se až bojí, jaké divné
lektvary někdy pije... Co je však na těchto fámách pravdy - je to opravdu tak nebo jde jen o skrytou reklamu či konkurenční boj různých výrobců? A pokud je to pravda, co je vlastně příčinou těchto divných reakcí? A je to vlastností pouze uvedených výrobků nebo je to nějaké obecná schopnost určitých nápojů daných třeba chemickým složením či jinou vlastností? To je vskutku velký námět pro vánoční hloubání a pokusničení. Tak se do toho dejte! |
|
13
|
Potvrdí vám to každý znalec: houbařská
sezóna není jen v létě a na podzim, ale pro opravdové znalce vlastně trvá
celý rok. Pravda, musí se vědět co kde hledat a také výsledek není na velké
koše, ale pravý houbař si poradí i ve sněhu. Jde jen o to si v lese pořádně
všímat svého okolí. A také nekoukat pouze na zem... Cíl pro vaše zimní návštěvy lesa je tedy jasný: nalézt a správně určit co nejvíce hub. Pro nezkušené houbaře je to námět velmi náročný, ale vy to jistě zvládnete. |
|
14
|
Zima a pořádný mráz přináší do přírody
velké problémy. A to ani nemusíte být krásná štíhlá srna či statný silný
srnec, stačí být jen zbloudilý turista s vybitým mobilem v nočním lese,
abyste se zajímali o životně nutnou otázku: kde je v zimní přírodě vlastně
nejtepleji? V hustém mlází, někde těsně u kmene statného dubu, zahrabán
pod sněhovou návějí nebo snad na břehu lesního potoka? A přesně toto je námět pro vás: na zimní výpravě do přírody nalezněte místo, kde je podle vašich měření nejtepleji. Možná bude vaše snaha marná (všude bude stejná teplota a nepůjde tedy určit rozdíl), ale i v tomto případě žádáme o radu: kam se měla zvěř či zbloudilý turista skrýt, aby netrpěl mrazem? |
|
15
|
Co si budeme namlouvat, člověk již
sice dokázal mnohé přírodní jevy nejen náležitě vysvětlit, ba dokonce i
„uměle“ vytvořit, na řadu z nich však je stále krátký, zkrátka se nedaří
a nedaří... Pro domýšlivého člověka je to o to smutnější, že příroda některé
jevy zvládá zcela jednoduše, od pradávna, bez složitých aparatur + štábu
techniků,... zkrátka jen tak z „čistého rozmaru“. Tak třeba nyní v zimě visí z každé druhé osluněné střechy pořádný rampouch, který každým dnem narůstá. Pro některé je střechýl nepříjemná starost (jen aby na někoho nespadnul), pro jiné však zdroj zajímavých pozorování či fotografických zážitků. Příroda jejich výrobu zvládá bez sebemenších problémů. A co vy? Zvládli byste také vypěstovat (či snad vyrobit?) klasický rampouch? Nebo na přírodní děj prostě nemáte? Zkuste a uvidíte! |
|
16
|
Kvetoucí rostliny si většina lidí
spojuje výhradně s jarními měsíci, tedy s dubnem a květnem. Ano, právě
v květnu jsou v našich krajích květy svou barevností, množstvím i roztodivnými
tvary nejvíce nápadné a každý si jich hned všimne. Opravdoví znalci přírody
však vědí, že i v našich podmínkách stále něco kvete a to i v zimě či v
předjaří. Jde jen o to, pořádně se dívat, květy totiž bývají zpravidla
velmi nenápadné. A to bude také vaším cílem: nalezněte v terénu (tedy nikoliv na internetu či v herbáři) co nejvíce druhů rozkvetlých rostlin. A když už jsme u toho: proč ty rostliny kvetou nyní, když žádné včely ani motýli nelétají? Nebylo by pro ně lepší, aby si „počkaly do jara“? |
|
17
|
V dávných dobách žil člověk (a to
i ten městský) přeci jenom trochu blíže přírodě. Žil v ní i s ní, věděl
o ní hodně, nebyli si navzájem nepřítelem ani rivalem, ale spíše souputníci
životem. O tom ostatně svědčí i mnohé doposud dochované prastaré názvy
významných krajinných prvků v okolí každého lidského sídla. My se tentokráte
zaměříme na názvy připomínající zvířata (např. Vraní skála, Jelení vrch,
Vlková hora, Pstruží potok, Jezevčí dol, Dračí soutěska,...), kterých je
pouhým pohledem do mapy snad nejvíce. Vaším úkolem bude ve svém okolí tyto názvy nejen na mapách vypátrat, ale hlavně osobním pozorováním a průzkumem zjistit, zda jsou i v současné době jejich názvy opodstatněné, zda se tedy v uvedené lokalitě stále ještě vyskytují vrány, jeleni, vlci, jezevci, draci,... Samozřejmě, těžko předem odhadnout výsledek, přesto však očekáváme i návrhy, jak se vypořádat s případným nesouladem těch stařičkých názvů se současnou skutečností. A jen tak na okraj: jsem velmi zvědav, kolik těchto lokalit stihnete odpovědně propátrat. |
|
18
|
Sice nám technoidi pod vidinou rozvoje
výpočetní techniky před lety slibovali „bezpapírové kanceláře“, „elektronické
knihy“ a jiné vymoženosti, které prý povedou k rychlému zániku papíru,
opak je pravdou: jeho spotřeba neustále roste a školy, kanceláře, noviny,...
se bez papíru prostě neobejdou. To je sice jedna strana mince, ale ta druhá
je horší: spotřeba roste a tím roste i problém, co se starým papírem? Na
skládku je to škoda, sběrny už jsou plné, pálení není ekologické, papírny
více papíru k recyklaci nezvládnou,... Co teď? Několik zahraničních firem využilo situaci, začínají stavět rodinné domy ze speciálně tvrzeného odpadového papíru a dokonce tvrdí, že jednou dojde i na „velké stavby“. Proč ne? Je to zajímavý nápad a každá nová myšlenka se musí postupně vyvíjet. A tak mne napadá: jak jste na tom se stavbami z papíru vy? Zvládli byste třeba výškovou stavbu pouze z listů papíru a s použitím lepidla? Do kolika centimetrů?, metrů? (kilometrů?) jste schopni vyhnat vaši smělou papírovou věž, aniž by se po 10 minutách stavba zhroutila? Vyzkoušejte a uvidíte - nás bude zajímat dosažená výška a použitá stavební technologie. |
|
19
|
Orsej jarní je nepřehlédnutelná jarní bylina, jejíž květ
je nezaměnitelný a biotop jeho výskytu je plně typický. Věřím, že při hledání
jara zamíříte najisto právě do těch míst, kde Ficaria verna spolehlivě
najdete a pak již půjde o to, zda orsej již/ještě pokvete. A když jsme již u této bylinky: prakticky každá bylina měla a mnohdy stále má nějaké konkrétní využití při lidské činnosti (lékařství, kulinářství, ozdoba,...). Z orseje se kdysi dělával jarní salát, ale v dnešní době se již nedoporučuje - a víte proč? |
|
20
|
Ono se sice řekne „pozorujte poletující babočky paví oka“, když ono je ale v našich zemích těch baboček 10 druhů a kdo se v nich má vyznat, aby spolehlivě určil právě to paví oko. Buďte však klidní, do dubna je dostatečně dlouhá doba a tak nezbývá, než se pečlivě připravit - prostudovat literaturu či internet a zapamatovat si právě ten charakteristický znak, který každému umožní spolehlivě určit právě babočku paví oko. Určitě to zvládnete i vy! |
|
21
|
Určitě to také znáte: jdete si klidně
lesní cestou a najednou se ze zatáčky vyřítí dav pestře oděných cyklistů,
kteří již z dálky halekají, ať uvolníte cestu. Člověk si řekne „Asi nějaký
závod...“, když se však davy cyklistů kolem chodců řítí celý den, tak nakonec
usoudí „Aha, dneska je hezky, tak se sváteční cyklisté vydali na výlety...“
- a to je právě ten okamžik, který budeme o letošních velikonocích sledovat. Zajímat nás bude odpověď na prostou otázku: opravdu se budou rojit víkendoví cyklisté nebo ne? |
|
22
|
Jarní měsíce jsou nejlepším obdobím
pro sledování dalšího nenápadného zázraku přírody - i když se to mnohdy
vůbec nezdá, tak skoro na celém našem území v té době probíhá úžasný zrod
nové generace hnědých, zelených, flekatých,... žabiček. Znalcům stačí jediný
pohled na slizovitý povrch prosluněných klidných vod a hned dokáží určit
nejen druh, ale i přibližnou početnost budoucí žabí populace. Vaším cílem proto bude nalézt ve svém okolí místo, kde vývoj žab probíhá a pokusit se zdokumentovat jeho průběh. Samozřejmě předpokládáme, že ze vzhledu snůšky vajíček také správně určíte, jaké žabí druhy se to vlastně v té vaší vodě vyskytují. |
|
23
|
Někteří starší sadaři právě
v tuto dobu s děsem v oku sledují teploměr, obcházejí své zahrady, konzultují
„výskyt těch potvor“ se sousedy a brumlají cosi jako „květopas, obaleč,
vrtule, puklice, mera,...“. Nikdo vlastně neví, co je tak děsí, ale nejspíše
to bude něco hodně vážného - z tajných služeb dosud proniklo, že prý je
opatrný náznak i v Krakatici a všeobecně se ví, že uzavřené jednání vlády
bylo velmi bouřlivé... Vaším úkolem proto bude přímo v přírodě zjistit a nalézt ony nebezpečné pojmy (květopas, obaleč, vrtule, puklice, mera,...) a samozřejmě je také spolehlivě identifikovat. A když jsme u toho: víte, jak proti tomuto světovému ohrožení nejlépe bojovat? Zvolíte tradiční sadařské metody nebo snad existuje také lepší cesta? |
|
24
|
Ještě před 100 lety to u nás
zvládal každý pořádný chlap a samozřejmě se předpokládalo, že i každý malý
chlapec od malinka onu dovednost pilně trénuje. Jistě, chce to trochu cviku
a grifu, ale v těch dávných dobách to mnohdy byla životní nutnost. Uvidíme,
jak doba pokročila a zda byste vy v té době obstáli... Vaším cílem bude vlastnoručně vyrobit bič (a je jedno jakého typu) a jako důkaz zvládnutí techniky s ním (tak, jak se to píše v každé knížce) slyšitelně prásknout. A pokud zvládnete i jiné dovednosti, jistě se nám pochlubíte. |
|
25
|
Jaro a počátek léta je v přírodě velice živo - nejen, že
vše pučí, kvete, rojí, štěbetá,... ale i přebíhá, přeletuje, plazí,...
zkrátka celá příroda je v pohybu, vše živé projevuje vůli k nabrání nových
sil do svého dalšího vývoje. Vím, tohle se píše ve všech učebnicích, příručkách i se o tom povídá v televizi, ale je tomu opravdu tak? Dokažme praktickým pozorováním, jaká zvířata (lesní zvěř, ptáci, hmyz v trávě,...) právě nyní lze ve volné přírodě vlastně spatřit. Je to úplně jednoduché - stačí jedna akce v přírodě zaměřená na pozorování (a poctivé zaznamenávání) všech těch velkých i malých zvířátek. Samozřejmě to předpokládá, že je poznáme a zapíšeme čas, počasí,... Vaším cílem proto bude na akci v přírodě (tedy mimo vaší vesnici, město) nalézt a spolehlivě určit co nejvíce druhů tuzemské fauny. A neříkejte, že se všechno schovalo - stačí jen tiše pozorovat. |
|
26
|
Povídal mi jeden pán u popelnic,
když vyhazoval kelímky od hořčice: „Já vlastně nevím, jestli to nemá jít
do těch barevných kontejnerů. Ale tuhle někde povídali, že ne všechny umělé
hmoty jde recyklovat a že tedy ne všechny patří do kontejnerů. Prý se to
pozná podle nějakých značek (no nevím, já tam našel jen nějaké CB 1 l a
to asi nebude ono) a podle toho se prý lze rozhodnout. Tak nevím, mám tomu
věřit nebo ne? A kam to vlastně mám vyhodit? Asi jako vždycky do popelnice,
ne. Co myslíte?“ Pán měl trochu pravdu, na umělých hmotách jsou různé značky (jen je najít), které určují druh a tedy způsob užití (recyklace) tzv. „umělé hmoty“. Těch značek je více (já jich napočítal asi 9) a skoro nikdo se v nich nevyzná... A co vy, máte v tomto jasno? Vaším cílem proto bude nalézt na výrobcích z umělé hmoty co nejvíce značek signalizujících jejich druh a rozhodnout, jak se těchto většinou obalových látek v domácnosti co nejlépe „ekologicky“ zbavit. |
|
27
|
Doba se neustále vyvíjí, světový
terorismus hrozí,... a tak nás postupně čekají osobní doklady s biometrickými
prvky (nejprve cestovní pasy), čip za uchem, RFID v rameni a kdoví, co
bude následovat... Cíl je jasný: jednoznačně identifikovat každou osobu,
tedy podle „úředního označení“ spolehlivě rozpoznat konkrétní osobu. Toto
většinou již zvládají kriminalisté a nyní to čeká i mnoho dalších profesí. A co vy, zvládnete tuto v budoucnu patrně běžnou disciplinu? Dokážete jednak sejmout kvalitní otisky prstů a posléze je správně přiřadit ke konkrétní osobě? Proč to nevyzkoušet - vaším cílem tedy bude pořídit otisk jednoho prstu každého účastníka tohoto pokusu a pak zkusit sejmuté otisky opět přiřadit správně k sobě. Určitě zjistíte, že to zase není tak snadné, jak si mnozí myslí. Není však nad osobní zkušenost. |
|
28
|
Především v teplých letních podvečerech
se ke světelným zdrojům (pouliční osvětlení, plynové lampy, táborové petrolejky,...)
stahuje hmyz vábený světlem, teplem, lidmi?,... Entomologové jásají s vidinou
studijního materiálu, lid obyčejný nadává na ty otravné můry,.... a vy
máte konečně obrovskou příležitost si prostudovat tuto velmi zajímavou,
ale trochu skrytou oblast nočního hmyzu. Váš cíl je proto jednoduchý: uskutečněte podvečerní pozorování můr a pokuste se odlišit alespoň 3 různé druhy. A pokud je ještě správně pojmenujete (tedy určíte) či naleznete jejich larvální stadium, tak jste opravdu dobří. |
|
29
|
Ve městech začíná být moderní to,
co naši předci hravě zvládali, ba dokonce to i nyní řada obyvatel vesnic
či zahrádkáři neustále provozují. Ano, jde o kompostování organického odpadu
(kdysi lidově řečeno „vyhodit věci na hnůj“), které mnohá města podporují
granty, a to i pro jednotlivce. Před vidinou rostoucích skládek odpadů
se tak velkoměstský člověk pomalu vrací k dávno pozapomenutým zkušenostem... A když už jsme u těch kompostů (o nichž mimochodem koluje řada nesmyslných fám), víte, za jak dlouho se v přírodě (což by správně vedený kompost měl nahrazovat) rozloží (tedy bez viditelných zbytků zmizí) třeba slupky od brambor? Nezbývá než to prakticky vyzkoušet alespoň na modelovém příkladu. Vaším cílem proto bude v přírodě (nejlépe v různých typech půd) zahrabat slupky od brambor a po co nejdelší době zkontrolovat stav jejich rozkladu. Zda pro srovnání umístíte kontrolní vzorek do kompostu, nechávám již na vás - v tom případě jsem však zvědav, jaký typ kompostu použijete. |
|
30
|
Podle pana Štorcha to měl jeskynní
člověk vlastně jednoduché: k zaznamenání historických událostí i pocitových
nálad mu vlastně stačila ohořelá větev, pár barevných hlinek, k tomu něco
barvících bylinek a pak už jen výdrž, dobré oči a chuť vytvořit Dílo. Nejlépe
takové, před kterým budou za tisíce let archeologové nadšeně jásat a kunsthistorici
stát v tichém úžasu. Ani pro vás však nic není ztracené! Protože vím, že papír, počítačové disky, dřevěné desky i hliněné tabulky v čase mizí, nabízím vám jedinou tisíciletím osvědčenou metodu: užitím přírodních materiálů vytvořte skalní kresbu. Na velikosti sice nezáleží (kameny to jistí), ale jistě víte, že časem dosáhnete největší slávy jedině pořádně velkými kresbami, které budoucí generace uchvátí nejen mistrným zpracováním, neotřelými náměty z vašeho života, ale i mohutností znázorněných postav, dynamikou děje, reálností,... A mimochodem: jedna světová výstavní síň již projevila předběžný zájem o nejlepší výtvory. Náklady na dopravu do galerie prý hradí bez ohledu na výši... |
|
31
|
Na rozdíl od lidské společnosti je
v přírodě každý „odpad“ využit, nic nepřijde na zmar, vše je užito ku prospěchu
někoho jiného. O tom se lze ostatně přesvědčit jednoduchým pokusem: někam
do volné přírody dejte kousek syrového masa a sledujte, kdo se na něj přijde
„přiživit“ a za jak dlouho je onen kousek masa zlikvidován. Samozřejmě, nejvíce záleží na místě umístění - v lese na zemi přispěchají na hostinu patrně jiní živočichové (pokud to nějaký velký „mrchožrout“ rovnou neodnese) než když se kousek zavěsí na strom někde v sadu či ponoří do potoka. Nebojte se však experimentovat a hlavně pravidelně kontrolovat pokusný vzorek. A že bude maso zapáchat? - nevadí, pro jiné je to libá vůně lákající na pamlsek. Nás bude zajímat způsob umístění kousku masa, druhy hodujících živočichů a doba, než byl vzorek zlikvidován. |
|
32
|
Ač se to možná mnohým nezdá, tak
i tzv. „radikální“ ekologické spolky (tedy ty, které na sebe strhávají
celosvětovou pozornost médií svými „nestandardními“ akcemi mnohdy i na
hranici zákonů) mají svůj význam v tom, že obracejí pozornost veřejnosti
na některé jevy, které by jinak zůstaly nepovšimnuty. Při těchto svých
akcích zpravidla volí aktivity, které mnohdy vyžadují odvahu, obratnost,... A co vy, jste připraveni obrátit pozornost veřejnosti na nějaký nešvar v naší přírodě pomocí „radikální akce“, byli byste schopni zaujmout televizní štáby? Nemusíte rovnou šplhat po chladících věžích v Temelíně, nechat se zavřít do klece jako slepice či na nafukovacím člunu bránit lovu lochnesek v rybníku, což třeba natrénovat „bránění stromu proti pokácení vlastním tělem“? Není to žádná hanba, i nejeden bývalý ministr životního prostředí nezaváhal a bránil, řada aktivistů na Šumavě vydržela připoutána řetězy ke stromům i několik dnů,... a proč byste to tedy nezkusili i vy? Pokud do toho půjdete, tak nás bude zajímat způsob provedení, dosažená doba připoutání, hodnocení celé akce,... |
|
33
|
Nejen v chudších zemích, ale i u
nás se jako stavební materiál běžně používala (a mnohde ještě používá)
jílovitá hlína, ze
které se vyráběly nepálené cihly. Na tyto cihly sice někteří znalci (památkáři,
stavitelé nízkoenergetických domů,...) stále nedají dopustit pro jejich
výtečné izolační vlastnosti, ale přesto je současní stavebníci nepoužívají
s výmluvou, že při povodních vepřovice příliš nevydrží.
Buďte však klidní, naším cílem nebude z nepálených cihel postavit dům, ale vyzkoušet si alespoň výrobu těchto většinou ručně dělaných cihel. A pokud se vám z těchto klasických cihel podaří postavit i zeď, tak nás bude velmi zajímat její dosažená výška. |
Přehled nejúspěšnějších kolektivů
|
1992 |
Vlci | Vyšší Brod |
|
1992 - 93 |
Vlci | Vyšší Brod |
|
1993 - 94 |
Nezmaři | Vrané nad Vltavou |
|
1994 - 95 |
Jestřábi | Dubeč |
|
1995 - 96 |
Mladí ochránci přírody | Hostěnice |
|
1996 - 97 |
Mladí přírodovědci | Český Krumlov |
|
1997 - 98 |
Mladí přírodovědci | Český Krumlov |
|
1998 - 99 |
Mladí přírodovědci | Český Krumlov |
|
1999 - 2000 |
Mladí přírodovědci | Český Krumlov |
|
2000 - 01 |
Mladí přírodovědci | Český Krumlov |
|
2001 - 02 |
Mladí přírodovědci | Český Krumlov |
|
2002 - 03 |
Netopýři | Jablonec nad Nisou |
|
2003 - 04 |
Mladí přírodovědci | Český Krumlov |
2004 - 05 |
Ginkgo | Praha |
2005 - 06 |
Klub MOP | Jeseník nad Odrou |
2006 - 07 |
Rejsci | Prostějov |
2007 - 08 |
Čejka | Mníšek pod Brdy |
2008 - 09 |
Rejsci |
Prostějov |